O tom, že chci diferencovat svoji výuku, jsem se rozhodla v roce 2018. V té době jsem o této problematice měla minimální poznatky a znala jsem jen několik učitelů z montessori pedagogiky, kteří diferenciaci používali a u kterých jsem se mohla inspirovat. Diferenciaci jsem se však rozhodla začít používat v nealternativní, běžné škole. Cestu jsem si prošlapala sama, se spoustou omylů a neefektivních postupů, které jsem postupně vylepšovala a ladila až do dnešní podoby, kdy mě příprava na diferencovanou hodinu časově zatíží stejně, jako kdysi běžná příprava bez diferencování. Vidím, že tato cesta má smysl, že diferencovat výuku je možné nejen v alternativních, ale i klasických školách, že je použitelná snad ve všech předmětech, a že jsou u ní spokojenější žáci i vyučující. Má na žáky silně pozitivně motivační účinky a rozvíjí u nich efektivněji nejen poznatky z daného předmětu, ale také schopnost najít způsob, jak si je osvojovat.
Již několikátým rokem se o své zkušenosti dělím s ostatními učiteli a o semináře s touto tematikou je v současné době velký zájem. Poslední mé dva semináře se zabývaly přímo gradováním matematických úloh. V rámci workshopu si učitelé sami mohli vyzkoušet, jak mohou přemýšlet o matematické úloze, kterou zadávají žákům. Jeden seminář proběhl na JCMM a druhý na základní škole, kde se učitelé snaží tento způsob výuky zařazovat.
Semináře si moc užívám. Dle slov účastníků má tato práce smysl, často zažijí různé aha efekty, kdy začnou jinak vnímat nejen matematickou úlohu, ale také své žáky.
